V SaSaZu se včera fandilo Čechům!

První prosincovou neděli se pozornost domácích fanoušků bojových sportů a MMA obzvlášť soustředila opět do holešovického klubu SaSaZu. Na programu zde totiž byl velký galavečer nesoucí tentokrát název GCF: Destiny. Startovalo zde hned několik předních českých ultimátníků, čemuž odpovídala také návštěva. Do SaSaZu dorazili diváci opravdu v hojném počtu. Vzhledem k tomu, že se nakonec podařilo najít soupeře také pro poděbradský talent Víta Vávru, čekalo na ně celkem jedenáct zápasů, tři z nich na 3x3 minuty bez loktů, zbytek již na klasických 3x5 minut podle sjednocených pravidel MMA.

U nás nebývá příliš zvykem, že by docházelo k neutralizování hlavních předností obou soupeřů, což často vede k divácky nepříliš atraktivním taktickým bitvám. Výjimkou nebylo ani GCF: Destiny, potvrdily to hned první dva předzápasy, které dohromady netrvaly ani tři minuty. V úvodním zápase zvítězil poděbradský Miloš Petráček na kimuru nad Tomášem Stehlíkem z pražského Penta Gymu. Jako šoumen se pak předvedl Matúš Juráček z SKBU Hostivař, jehož na cestě do klece doprovázela notoricky známá píseň Růžová od Ilony Csákové. K doladění uměleckého dojmu zvolil "Slávista" také stylový obleček v barvě zmíněné skladby a jeho sekundanti měli co dělat, aby jej z tohoto kostýmu vůbec vyprostili. V samotném zápase už Juráček příliš důvodů k radosti neměl, nepohlídal si totiž dostatečně soupeřův útok na nohu. David Ziopulos z KBC Příbram zvítězil pákou na koleno a v návalu emocí nechybělo mnoho, aby si oba borci rovnou stříhli odvetu. Ziopulosův týmový kolega Jakub Kňaze nastoupil v SaSaZu ke svému debutu. Soupeřem mu byl milovický Miroslav Vacek. Jejich souboj byl prvním zápasem večera, který došel až k bodovému rozhodnutí. Z bodového vítězství se radoval zkušenější Vacek.

Zmiňovaný Vít Vávra zatím nepoznal hořkost porážky, a to se nezměnilo ani včera. Tomáš Masojídek z MMA Chomutov mu jako záskok na poslední chvíli vydržel vzdorovat pouze dvě a půl minuty. Vávrovi se relativně brzy podařil na zemi přechod do full mountu a z této pozice zasypával Masojídka údery a lokty až do té doby, než zápas zastavil rozhodčí. Pak už přišel na řadu první mezinárodní duel, v němž Češka Eva Líšková nastoupila proti teprve osmnáctileté Polce Sylwii Juskiewicz. Diváci ocenili hlavně tempo a techniku obou závodnic. Vzhledem k předem avizovaným hlavním zbraním obou soupeřek zřejmě málokdo čekal, že by se jejich souboj měl odehrávat na zemi, což se také potvrdilo. Relativně vyrovnaný souboj rozhodl vcelku nenápadně vyhlížející útok kolenem Juskiewicz, po němž se Líšková sesunula k zemi a bohužel nebyla schopna v zápase pokračovat. Konec nadějí pro naši reprezentatnku přišel pouhých deset vteřin před koncem druhého kola.

Pěkný zápas předvedli pardubický Marek Pilař a Jan Žďánský z GCF týmu, byť trval jen necelých pět minut. Žďánský, který přešel do polotěžké váhy, v něm zvítězil na gilotinu, když měl ale o chvilku dříve co dělat, aby se ubránil soupeřově páce na ruku. Zřejmě se tak může těšit na titulový zápas v nové váhové kategorii. O tom, že by se vítěz utkání mohl stát příštím vyzývatelem, se mluvilo i v souvislosti s dalšími dvěma zápasy. Někdejší finalista turnaje GCF ve velterové váze Pavel Bechtold se tentokrát představil ve váze lehké, soupeřem mu byl královéhradecký Jaroslav "Džubox" Pokorný. Po grapplerském souboji na zemi "Bechťák" nečekaně vzdal a v publiku se diskutovalo o důvodu ukončení zápasu. Později vyšlo najevo, že se jednalo o zranění. Zajímavý zápas se pořadatelům podařilo sjednat také ve velterové váze. Úřadující šampion lehké váhy GCF David Kozma se již v minulosti zmínil, že by rád zaútočil na titul i ve velterové divizi. Prvním krokem měl být úspěch v podobě vítězství nad původně plánovaným vyzývatelem Josefem Králem. Hotovo bylo už za necelé dvě minuty. Talentovaný Kozma si na šanci získat titul velterové váhy bude muset ještě počkat. Stopku mu totiž vystavila Králova gilotina, po níž mohl následovat již známý Králův gorilí tanec. Dojde tedy nakonec přece jen k onomu původně plánovanému titulovému zápasu Poborský-Král?

Polák Michal Szulinski v minulosti porazil našeho Andrého Reinderse a samozřejmě si chtěl podobný úspěch připsat i proti dalšímu Čechovi. Na GCF: Destiny nastoupil proti Tomáši Kuželovi. Polský borec slavil úspěch i tentokrát, ovšem nutno podotknout, že to byl pro Tomáše Kuželu poněkud smolný večer. Těžko spekulovat, zda by byl výsledek jiný, nicméně prohra TKO kvůli mohutně krvácející tržné ráně, se dá rozhodně považovat za smolnou. Dalším česko-polským soubojem, na který se diváci těšili, byl zápas v polotěžké váze mezi Martinem Šolcem a Ireneuszem Cholewou. Polák se svou aktivní bilancí nebyl jednoduchým soupeřem, přesto se alespoň dle pohybu kurzů před zápasem věřilo ve vítězství českého tvrďáka. Opak byl však pravdou. Cholewa předvedl svou komplexnost a na začátku druhé minuty využil po úspěšném takedownu pozice, v níž se oba borci po dopadu na zem ocitli a rychle nasadil north-south choke, kterým našeho borce vypnul.

Hlavní událostí pražského galavečera byl souboj v muší váze mezi Michalem "Hášou" Hamršmídem a Bělorusem trénujícím v Polsku Ivanem Gladkiym. Je vidět, že "Háša" chce moc vyhrát. Je soustředěný a zejména co se týče takedownů a na zemi zcela dominuje. Gladkyi je ale houževnatý a i v totální defenzivě se stále snaží o pohyb, mostování, čímž soupeři značně komplikuje možnost zápas ukončit před limitem. Hamršmíd však předvádí kvalitu a na zemi vcelku jednoduše a plynule přechází z gardu do postranního mountu i do full mountu. Až na jednu situaci ze závěrečného kola, kdy soupeř zahrozí trianglem, ale "Háša" se naštěstí ubrání, to skutečně nevypadá na nějaké překvapení. Nakonec je z toho jasné bodové vítězství pro "Hášu." I když se mu zápas nepodařilo dotáhnout do vítězného konce před limitem, diktoval tempo zápasu a soupeře měl téměř vždy tam, kde ho mít chtěl.

Galavečer měl tedy opět spád, zápasy končily většinou velmi rychle. Do bodového rozhodnutí šly nakonec pouhé dva, stejný počet došel alespoň do druhého kola. Ve tři čtvrtě na deset je GCF: Destiny minulostí. Diváci si určitě opět přišli na své, i když (pomineme-li přesně trefené koleno mladé Polky Juskiewicz) tentokrát scházel onen tvrdý knokaut, po němž by publikum mohutně a jednohlasně zahučelo. Takový, který se čekal třeba právě od Martina Šolce. K vidění však byla kvalitní technika hlavně co se týče grapplingu. Několik různých technik vedoucích k ukončení zápasu budiž důkazem. Českým barvám se v konfrontaci s Polskem opět příliš nezadařilo, alespoň částečně to však napravil v hlavním zápase Michal Hamršmíd. Diváci tak odcházeli domů po vítězství českého borce.