Spokojená šampiónka Malíková: Konečně jsem ten titul urvala!

PRAHA – Z posledních dvou mistrovství republiky měla jednadvacetiletá pražská boxerka Vlaďka Malíková stříbro a bronz. Toužila po zkompletování medailové sbírky. Na prosincovém šampionátu v Rakovníku pak sen proměnila v realitu, když ve finále porazila jednoznačně na body mladinkou ústeckou bojovnici Fabianu Bytyqi.

Právě rozhovorem s Malíkovou, přesně měsíc po startu mistrovství republiky, začíná pravidelný seriál rozhovorů s novými domácími boxerskými šampióny. V úterý vám nabídneme díky spolupráci s ČBA a Boxevents povídání s mistrem republiky ve váze do 49 kilogramů Danielem Gáborem.

Jak dlouho jsi se na šampionát připravovala a jak ti příprava vyšla?

Na republiku jsem se připravovala už od července, kdy jsme měly s holkami, Evou Líškovou a kondiční trenérkou Janou Brabcovou super letní soustředění. Ale potom v září jsem měla zablokovaný krk, a tak se bohužel moc dobře trénovat nedalo, i když se musím přiznat, že jsem nemarnila ani chvilku a doma obtěžkaná límcem na krku jsem „na tajňačku“ šlapala denně na rotopedu. Když to už alespoň trošku šlo, chodila jsem trénovat každý den, škola šla tentokrát stranou a já se snažila dřít, jak jen to šlo a občas to taky nešlo. V závěru si ale myslím, že jsem se díky péči trenérky na šampionát dobře připravila a potom jsem se cítila v zápase velmi dobře.

Kdo je tvůj trenér a kdo měl na tvém umístění největší podíl?

Trénuji pod vedením Evči Líškové a také chodím na tréninky k Mírovi Šafrovi, který mi dává, co proto. Občas trénuji u Míťi Soukupa. Prostě se nenudím a každý trenér má své kouzlo, za což jsem opravdu vděčná.

Zhodnoť svoje zápasy. Která soupeřka byla nejtěžší?

Zhodnotit mohu pouze svůj jediný zápas na letošním MČR a to s Fabianou Bytyqi ve finále. Před zápasem a ještě v prvním kole se mnou trošku cloumal stres, ale v dalších kolech jsem se uvolnila a zápas jsem si začala užívat. Když jsem se po druhém kole dozvěděla, že vyhrávám, ulevilo se mi a měla jsem ze sebe fajn pocit. Moc se mi líbila atmosféra v hale. I když tam ráno ještě nebylo diváků tolik, stejně dokázali udělat pořádný kotel a to mě moc povzbudilo.

Jaké byly tvoje předchozí umístění na domácím šampionátu?

V roce 2010 jsem skončila na republice druhá, loni jsem pak získala bronz. Jsem ráda a líbi se mi, že mám konečně tu vytouženou zlatou do sbírky.

Jaké jsou tvoje další plány?

Chci se hlavně v boxu zdokonalovat, pořádně vypilovat techniku a být stále lepší a lepší. Do budoucna chci na sobě hodně pracovat. Chci se účastnit turnajů, jak doma, tak i v zahraničí a přivážet domů hodnotná umístění.

Máš někoho komu chceš speciálně poděkovat ? Rodinný příslušník, sponzor nebo někdo další?

Ráda bych poděkovala své trenérce, která se mě ujala a má tu trpělivost mě trénovat a také dalším trenérům – Mírovi Šafrovi, Míťovi Soukupovi a také Lukáši Plzákovi, mému bronzovému muži, který mě podporuje ve všem a ještě mu z toho nestojí vlasy na hlavě.