Ohlédnutí za UFC Fight Night 91

Turnaj UFC Fight Night 91 se konal nezvykle ve středu 13. července v Sioux Falls v Jižní Dakotě. Šlo o vůbec první turnaj, který kdy UFC v Jižní Dakotě uspořádalo a jelikož se konal jen čtyři dny po UFC 200 v období přehlcení MMA, šlo o turnaj značně přehlížený o čemž také jasně vypovídají čísla: Na turnaj se přišlo podívat jen 5671 diváků, kteří na vstupném zaplatili jen cca 381 tisíc dolarů a na Fox Sports turnaj sledovalo jen 609 tisíc diváků (maximum 675), což je letos suverénně nejnižší sledovanost. Žádný jiný turnaj (ve večerním čase) se letos nedostal pod 705 tisíc. Pravdou ovšem je, že prázdninové turnaje bývají tradičně slabší, nejhorší turnaj loňského roku se konal také v červenci a měl sledovanost jen 508 tisíc, ačkoli tehdy šlo o přenos ze skotského Glasgow. Předzápasy k FN 91 vidělo 311 tisíc fanoušků. To je však nesmírně paradoxní, protože od Fight Night 91 sice vůbec nikdo nic nečekal (a málokdo tento turnaj viděl), přesto však šlo o turnaj, který byl nakonec nesmírně koukatelný a ve srovnání všech čtyř turnajů daného týdne (UFC 200, TUF 23 Finále, a FN 91 a 90) byl bezesporu nejzábavnější. Sázkově to bylo postavené na hlavu - favorité vyhráli pouze tři zápasy, devětkrát prohráli a z pěti debutujících fighterů vyhrál jediný. A teď již k jednotlivým fightům. V hlavním zápase večera se fantasticky předvedl nejtvrdší ranař nižších váhovek John Lineker (28-7 MMA, 9-2 UFC) v celkem krátkém souboji s Michaelem McDonaldem (17-4 MMA, 6-3 UFC). Původně byl sice hlavním fightem večera Ferguson vs. Chiesa, po zranění Chiesy to za ně ale vzali Lineker s McDonaldem. Linekerovi netrvalo dlouho a předvedl to co umí nejlépe - tedy tvrdé KO soupeře, které mu trvalo necelé tři minuty a vcelku pochopitelně mu vyneslo bonus za výkon večera. Pomenší Lineker si připsal další dva knockdowny a v bantamu se tedy zabydlel už natrvalo. Po výhře nad McDonaldem je světovou pětkou s třemi výhrami v bantamu - takže už zřejmě přišel jeho čas a vyzval šampiona Cruze - prý má rozhodně něco (šampionský pás), co zkrátka patří Linekerovi. A rozhodně patří mezi nejpravděpodobnější volby, takže ho příště dost možná uvidíme v titulovém zápase, protože jeho knockoutérská bilance je skutečně mimořádně působivá (více v sekci statistiky). Cruz bude díky své špičkové defenzívě a pohybu jasným favoritem, ale na druhou stranu: Linekerovi skutečně stačí trefit málo a může mít vyhráno. Bývalý vyzyvatel McDonald se propadl do světové třicítky. Velkou zásluhu na zábavnosti celého večera měl co-main event. Po zranění Michaela Chiesy proti Tony Fergusonovi (21-3 MMA, 11-1 UFC) zaskočil neporažený nováček Lando Vannata (8-1 MMA, 0-1 UFC, který je žebříčkově až někde ve třetí světové stovce - a stálo to opravdu za to. Vannata už před zápasem hlásil, že Ferguson je snadno čitelným soupeřem, což poněkud rozvířilo internetové vody, protože jestli bývá Ferguson charakterizován, bývá to často slovem „nepředvídatelný“ a označení za čitelného se dotklo i samotného Fergusona který slíbil Vannatovi, že s ním bude mít rozhodně plné ruce práce. Jenže pravdou byl nakonec pravý opak: Ferguson sice Vannatu zvládl porazit, když ho v druhém kole odchytil přímo v postoji do D'Arce choke, jenže v prvním kole šlo o tak fantastickou bitku, že o zápase večera nebylo vůbec žádných pochyb už po pěti minutách a Ferguson byl rád, že se konce kola vůbec dožil, protože ho Vannata v prvním poslal k zemi. Málem se tak zrodilo jedno z největších překvapení historie vůbec (což se paradoxně povedlo o pár dní později v Bellatoru) a Vannata sice nastoupil do UFC s první porážkou kariéry, ale jeho kredit na mezinárodní scéně narostl neuvěřitelným způsobem a ačkoli je stále ve světové třístovce, má teď respekt a obdiv mnoha fanoušků - a prý trochu lituje, že v přestřelkách s Fergusonem pustil do hry své ego, kdyby do toho šel trochu taktičtěji, mohl by i vyhrát. Ferguson je světovou šestkou a navýšil svou vítězou sérii na osm zápasů (momentálně čtvrtá nejdelší aktivní v UFC). Má před sebou dva jasné cíle: buď vyzyvatelský rozstřel s Nurmagomedovem (což už se jednou rušilo kvůli zranění), nebo rovnou titulák s Alvarezem. Je přitom trochu vtipné, že on i Nurmagomedov brali zavděk náhradními noname soupeři, takže jsou na tom vlastně prakticky stejně, jako před plánovaným vzájemným fightem, rozdíl je ovšem v tom, že titul má teď nově Alvarez a potřebuje nového vyzyvatele rovnou a nemá zřejmě čas čekat, až si to Ferguson s Nurmagodovem jednoznačně vyřeší. Navíc Nurmagomedov měl nad dos Anjosem výhru z minulosti, což mu dávalo v diskuzích o pozici vyzyvatele jisté body plus o které teď přišel. Ferguson tedy uvádí Nurmagomedova jako možného soupeře, zároveň ale přiznává, že s tím jak je Nurmy křehký je pravděpodobnější, že mezitím spíš Ferguson odejde do důchodu, než se fight povede. Šampion Alvarez Fergusonovi i Nurmagomedovi v odpovědi simuloval automatický odpovídač Outlooku s tím, že je teď na dovolené a soupeře bude řešit až se vrátí :) V pozdějším rozhovoru ovšem Alvarez naznačil, že ho zajímá spíš „money fight“ proti vítězi zápasu Diaz vs. McGregor, ale jinak se přikláněl k variantě Fergusona, protože podle Alvareze je osm výher v řadě s řadou finišů podstatně lepší argument než neporažená série Nurmagomedova, která ovšem za poslední dva roky obsahuje jen jeden zápas (Ferguson jich za srovnatelné období zvládl šest). Josh Samman (12-4 MMA, 3-2 UFC) před soubojem s Timem Boetschem (19-10 MMA, 10-9 UFC) sice sliboval, že se vrátí ke svým základům a k tomu co dělá nejlépe, jenže ve fightu provedl pravý opak - snahou o porazy a zápasení se neustále hnal do klinčů, kde dominoval Boetsch, což se projevilo i v TKO GNP výhře v čtvrté minutě druhého kola. Sammanovi zkrátka tenhle fight vůbec nevyšel a padá až někam na úroveň světové padesátky, navíc byl poprvé v kariéře knockoutován. Boetsch si naopak zachránil kariéru která po třech porážkách visela na vlásku (sám uvedl, že moc dobře věděl, že bojuje o udržení v UFC) a vrací se do pětadvacítky střední váhy, neboť v minulém zápase bojoval v polotěžké. V souboji těžkých vah Daniel Omielanczuk (19-5-1 MMA, 4-2 UFC) zvítězil většinovým rozhodnutím 2x 29-28, 28-28 nad grapplerem Alexejem Oleinikem (50-10-1 MMA, 2-1 UFC). Oleinik se vracel po pauze dlouhé 599 dní a ačkoli zpočátku vypadal lépe než Omielanczuk, Omielanczuk všechny jeho pokusy o submisi ubránil a Oleinikovi postupně došla energie a Omielanczuk začal bodovat víc. Zajímavostí je, že Omielanczuk měl před zápasem nález na Meldonium, nicméně USADA nebyla schopna prokázat, že ho použil až po zákazu (není jisté, za jak dlouho z těla vyprchá) a tak Omielanczuk na turnaji zůstal. Tabulkově jsou teď oba borci těsně vedle sebe - Omielanczuk je světová 33., Oleinik 34. Omielanczuk si připsal třetí výhru v řadě a má tak sdílenou nejdelší vítěznou sérii v divizi za Overeemem a Lewisem (oba 4). Keita Nakamura (32-7-2 MMA, 2-4 UFC) s k Kyle Nokem (22-9-1 MMA, 6-5 UFC) v úvodních porcích zápasu pustil do mocných přestřelek, pak se ale situace poněkud uklidnila. Nakamurovi se ale v závěru druhého kola podařilo Nokea nachytat a ukončil ho RNC pouhou vteřinu před koncem druhého kola. Nakamura tak posledních osm výher získal před časovým limitem a je světovou 54., Noke má nyní ve velteru bilanci 3-3 a je cca 85. Louis Smolka (11-1 MMA, 5-1 UFC) stylově přejel domácího favorita a slibný prospekt Bena Nguyena (14-6 MMA, 2-1 UFC). Nguyen přitom nevypadal špatně, spíš Smolka, který za svůj výkon obdržel i poslední z pozápasových bonusů vypadal dobře. Iniciativu přebral na konci prvního kola a nastavil své tradiční pekelné tempo s kterým už se Nguyen nedokázal vyrovnat. Smolka ho pak v závěru druhého na zemi domlátil údery a lokty a posunul se na pozici světové pětky. Smolka šel nekompromisně po finiši - vyzkoušel za necelá dvě kola sedm submisí, což je nový UFC rekord pro muší váhu a rád by odteď všechny zápasy pětikolové, protože by mu to poskytlo prostor ničit soupeře svým tempem a fyzičkou. Sám se každopádně po čtyřech výhrách v řadě už vidí v nejvyšších patrech divize - obratem zažádal o dočasný zápas titulové váhy jako náhradník proti Wilsonu Reisovi na UFC 201 (kde se zranil šampion Demetrious Johnson), UFC mu ale v tuto chvíli Reise nedá a raději proti němu postaví nějakého nováčka (což je škoda, protože ani Reis ten titulák nemá tak docela nezpochybnitelně zasloužený, takže rostřel mezi Smolkou a Reisem by dával i smysl). Pouhé dva týdny před turnajem byl na startovku dodatečně dopsán zápas mezi debutantkou Katlyn Chookagian (8-0 MMA, 1-0 UFC) a veteránkou Lauren Murphy (9-3 MMA, 1-3 UFC). Katlyn se v zápase předvedla dobře a díky aktivitě si pro sebe nabodovala dvě kola ze tří a zůstává tak neporažená. V žebříčcích se objevuje jako světová jedenáctka (dosud byla mimo žebříčky) a letos tak stihla už třetí výhru. Sama navíc říká, že dostat se do UFC rozhodně není její konečná meta a míří až k tiulu. O zbytku divize navíc v klidu prohlásila, že je v ní řada tvrďaček a agresivních bojovnic, ale málokterá je prý skutečně všestranná. Lauren Murphy padá na pozici světové dvacítky, v UFC se jí ale zatím moc nedaří - první dva fighty prohrála, pak výhra nad Fasholz a nyní zase porážka. Porážky má zatím ale vždy jen bodové. Sam Alvey (27-8 MMA, 4-3 UFC) si napravil dojem se svého nedávného otřesného zápasu s Eliasem Theodorouem. Na FN 91 nastoupil proti nováčkovi z TUF 23 grappleru Ericu Spicelymu (8-1 MMA, 0-1 UFC) a uštědřil mu první porážku v kariéře. Ranař Alvey údery se Spicelym několikrát pěkně zamával - a pak ho nečekaně chytil do gilotiny kterou zápas ukončil v třetí minutě. Pro Alveyho to byla teprve třetí submise v kariéře (naposledy se mu to povedlo před 25 zápasy a 6 lety), nicméně všechny čtyři výhry v UFC má finišem hned v prvním kole. Budoucnost pro Spicelyho nevypadá zrovna ideálně vzhledem k tomu že se nechal porazit ve své vlastní hře. Ve váze do 115 liber si to rozdaly Cortney Casey (5-3 MMA, 1-2 UFC) a Cristina Stanciu (5-2 MMA, 0-2 UFC). Jejich zápas byl ještě o sedm vteřin rychlejší, než ten Alveyho a Spicelyho a Casey vzala Stanciu dvakrát na zem, odhalila na zemi její značné rezervy a bezradnost a rozmlátila jí lokty na TKO GNP výhru a posunuje se tak do světové třicítky. Casey má všech pět výher v kariéře před limitem, Stanciu v UFC oba zápasy prohrála a tohle bylo navíc její první KO. Scott Holtzman (9-1 MMA, 2-1 UFC) úspěšně odčinil svou první porážku kariéry a poměrně jasně (2x 30-27, 29-28) přestřílel a přebodoval Cody Pfistera (12-6-1, 1-2 UFC). Pfister je tabulkově kolem světové třístovky. Holtzman si s ním sice poradil hladce, i tak byl ale velkým kritikem svého výkonu a viděl v něm celou řadu chyb, které chce do budoucna napravit. Grappler Rani Yahya (22-8 MMA, 7-2 UFC) se vrátil po roční zdravotní pauze proti nováčkovi Matthewu Lopezovi (8-1 MMA, 0-1 UFC) a byl připraven zapůsobit na šéfy. Lopez se ovšem zápasu nebál a chodil s Yahyou i na zem. Za to sice v třetím kole zaplatil arm-trianglem s necelou minutou do konce zápasu, ale jinak si nevedl na debutanta proti světové čtrnáctce až zas tak špatně. Rani Yahya se po zápase nechal slyšet, že si teď bere příklad z Demiana Maii. Alex Nicholson (7-2 MMA, 1-1 UFC) sice v souboji s Devonem Clarkem (6-1 MMA, 0-1 UFC) prakticky celé kolo dostával naloženo, v úplném závěru kola se mu ale vydařila kombinace a tři vteřiny před koncem kola Clarka vypnul. Devin Clark v rámci přípravy na tento zápas trénoval s Jonem Jonesem a ačkoli tvrdil, že je díky tomu připraven, nakonec mu to tak docela nevyšlo. Naopak Alex Nicholson sice hodně inkasoval, i tak ale po zápase sršel sebevědomím a prohlašoval, že se chystá zaútočit na titul - což je asi poněkud předčasné. Všech sedm výher v kariéře má ale stopkou, šest z toho KO. Původně byl na tomto turnaji plánován ještě souboj Alex White vs. Ryan Hall, White se ale zranil a Hall se raději rozhodl pro zápas v jiném termínu, než pro náhradního soupeře. Zajímavé statistiky: Sázkoví favorité skončili s bilancí 3-9, debutanti 1-4. Čistý zápasový čas 12 zápasové startovky byl 1:47:09 Zápas večera: Tony Ferguson vs. Lando Vannata. Výkony večera: John Lineker, Louis Smolka John Lineker působí v bantamu od září 2015 a má zde nyní tři výhry v řadě. V posledních deseti zápasech v UFC má bilanci 9-1 a z posledních 24 fightů jich vyhrál 22. Lineker má pět z devíti UFC výher KO. Má na kontě 10 knockdownů, sám přitom k zemi nikdy sražen nebyl. Stal se šestnáctým borcem historie, jenž této mety dosáhl, nicméně je prvním borcem se 135 librami a méně, komu se něco takového povedlo. McDonalda poslal k zemi dvakrát. Linekerovi stačilo na výhru 26 podstatných zásahů. 18 do hlavy, sedm na tělo a jeden do nohou. McDonald stihl 14 zásahů. McDonald byl zastaven před časovým limitem ve všech čtyřech prohrách své kariéry, KO ale prohrál naposledy před sedmi lety a 13 zápasy. Tony Ferguson má nyní osm výher v řadě, což je nejdelší série v divizi a čtvrtá nejdelší aktivní série v UFC. Je to o výhru víc, než má v tuto chvíli Nurmagomedov. Delší série mají jen Holloway (9) a šampioni Johnson (10) a Jones (13) Ferguson má v posledních patnácti zápasech bilanci 14-1 a prohrál jen s Michaelem Johnsonem v květnu 2012. Po dvanácti fightech od skončení TUF má bilanci 11-1, což je nejlepší bilance ze všech borců co si prošli TUF. Ferguson má navíc 17 z 31 výher stopkou, v UFC tak vyhrál osm z jedenácti zápasů. Od roku 2011 si připsal sedm stopek a je tak druhý pouze za Donaldem Cerronem, který jich za stejné období stihl devět. Ferguson je specialista na D'Arce choke - v UFC tak vyhrál už tři zápasy což se zatím nikomu jinému nepovedlo. V posledních čtyřech zápasech navíc vždy bral pozápasový bonus. Ferguson a Vannata stihli 75 zásahů během divokého prvního kola. Ferguson 41, Vannata 34, ale Ferguson šel také jednou k zemi. Vannata tak utrpěl první porážku v kariéře, i tak to ale byl fantastický vstup do UFC. Boetsch byl úspěšný ve svém návratu do střední váhy a ukončil svou sérii tří porážek. Boetsch Sammana zdolal v druhém kole zejména díky 24 GNP zásahům na zemi. Celkově stihl za zápas 38 podstatných úderů. Louis Smolka si připsal čtvrtou výhru v muší váze v řadě - delší série mají v divizi jen Benavidez (5) a šampion Johnson (10). Smolka na Nguyena zkusil sedm submisí (za necelá dvě kola) a stanovil tak nový rekord pro zápas v muší váze. Celkově je to v UFC pátý nejlepší výkon. Předchozí rekord držel také Smolka (UFC 189) - pět submisí. Celkový rekord drží Cole Miller: 10 pokusů na UFC FN 11. Smolka stihl Nguyena přestřílet o 78 podstatných zásahů - čtvrtý největší zásahový rozdíl historie muší váhy. Rekord drží Demetrious Johnson - Ali Bagautinova si v titulovém zápase dal o 97 podstatných zásahů. Smolka si Nguena dal 82:4 na podstatné a 138:8 na celkové údery. Ben Nguyen přišel o nejlepší devítizápasovou sérii své kariéry a prohrál poprvé od roku 2010. Všech šest porážek v kariéře má stopkou, pět z toho KO. Cody Pfister prohrál na body po patnácti zápasech a více než pěti letech. Holtzman ho přestřílel o 65 úderů. Pfister uspěl jedním porazem z devíti pokusů, v předchozích dvou UFC fightech měl přitom úspěšnost 7/9. Rani Yahya má 17 z 22 výher v kariéře submisí. V UFC/WEC jich má pět, tím dorovnal Renana Barao. Víc jich má jen Urijah Faber (7). Yahya Lopeze přestřílel 109 - 26 na údery a navíc si připsal tři porazy a pětkrát přešel guard. V bantamu má nyní tři výhry v řadě a jde o třetí nejdelší sérku v divizi za Cruzem a Garbrandtem. Reebok smlouva: Pouhých 125 000. Nejvíce veteráni Boetsch a Yahya (15), dále Lineker, Ferguson, Noke a Alvey (10). Všichni ostatní 5 a méně.