Ohlédnutí za UFC 186

Příběh UFC 186 je naprosto jednoduchý. Papírově šlo bezesporu o jedno z nejslabších PPV vůbec: Demetrious Johnson je jako král muší váhy sice fantastický bojovník, ale diváky moc netáhne. Další zápasy hlavní startovky papírově velmi slabé - své místo zde našel například zcela náhodný debutant Shane Campbell a ačkoli Rampage Jackson na tomto turnaji nakonec vystoupil, protože mu to soud pár dní před turnajem povolil, ve skutečnosti už s tím nikdo nepočítal, protože platilo původní soudní rozhodnutí z jeho sporu s Bellatorem které mu start zakazovalo (a dál tak snižovalo kvalitu startovky). Na distribuční společnost DISH to dokonce udělalo tak špatný dojem, že UFC 186 odmítla distribuovat a čísla z PPV prodejů tak pravděpodobně budou velmi tristní. To ostatně potvrzují i další informace, které máme k dispozici - UFC bylo v Montrealu již posedmé, tentokrát ale byla bezesporu nejmenší návštěvnost: 10154 fanoušků zaplatilo na vstupném pouhých 668 000 dolarů - když v Kanadě zápasil GSP, bývalo to něco mezi 17 - 23 tisíci diváky, kteří na vstupném zaplatili vždy přes tři miliony. Za nízké tržby může především fakt, že UFC na poslední chvíli ještě vyprodávalo lístky prakticky zadarmo, aby halu alespoň částečně naplnilo. Předzápasy na Fox Sports 1 sledovalo 710 000 diváků, což je rozhodně také podprůměrný výsledek. Nutno samozřejmě poznamenat, že UFC původně takto slabý turnaj v plánu nemělo. O titul zde měli jít v remači také Dillashaw a Barao v bantamové váze, ale Dillashaw si zlomil žebro a místo dvou titulů tak zbyl na startovce jen jeden - ten méně přitažlivý. Odpadl také hodně slibný zápas o pozici prvního vyzyvatele mezi MacDonaldem a Lombardem a to po Lombardově dopingovém skandálu. MacDonald místo toho půjde přímo o titul proti Lawlerovi na UFC 189. Pojďme ale již k jednotlivým zápasům. V hlavním zápase večera Demetrious Johnson (22-2-1 MMA, 10-1-1 UFC) pošesté v řadě přesvědčivým způsobem obhájil titul muší váhy a dál vládne své divizi železnou rukou. Tentokrát mu padl za oběť spíše neznámý borec Kyoji Horiguhchi (15-2 MMA, 4-1 UFC), divizní osmička, jenž měl doposud v UFC jen sérii čtyř výher. Horiguchi předpokládal, že se mu podaří Johnsona knockoutovat, to se ale nestalo. První kolo bylo ještě poměrně vyrovnané, v dalších už to ale byla jednoznačná šou v podání vládnocího šampiona který je podle všeho zkrátka o ligu jinde než zbytek divize (v žebříčcích pound-for-pound a divizní dominance se pohybuje kolem čtvrté a páté příčky, to je ale spíše chyba celkové slabosti divize, než Johnsona). Johnson je velmi pravděpodobně vůbec nejtechničtějším borcem v UFC, jeho transitions jsou něco úžasného - a pokud se při jeho zápasech zaposloucháte do instrukcí jeho trenéra Matta Humeho, máte někdy pocit, že je Johnson doslova bojovník na dálkové ovládání - okamžitě a do písmene plní veškeré pokyny - zkrátka trenérův sen. Což také vyústilo v jednu úžasnou statistiku. Na žádost trenéra do toho Johnson šlapal i v úplném závěru a naprosto jasně vyhraný fight korunoval parádní pákou v poslední vteřině pátého kola. S Horiguchim tedy strávil v kleci 24:59 z 25 možných minut a zcela pochopitelně si tak připsal rekord za nejpozději ukončený zápas v historii UFC - rekord, kerý se bude jen těžko překonávat a rekord, za který pochopitelně dostal bonus za výkon večera. Není ovšem ani bez zajímavosti, že Johnsonův zápas s Johnem Moragou z UFC on FOX 8 (ukončený 23:43) je zároveň třetím nejpozději ukončeným zápasem v historii UFC, ale že zároveň Johnsonova výhra nad Josephem Benavidezem na UFC on FOX 9 za 2:08 je nejrychlejším KO historie této váhy. Johnson má tedy nejrychlejší KO a zároveň nejpozději ukončený zápas :) Budoucnost je u Johnsona mírně nejistá - všechny své vyzyvatele přesvědčivě zlikvidoval a žádného dalšího zjevného soupeře nyní nemá. Nejvíc se fanoušci těší na budoucí remač s Johnem Dodsonem, pravděpodobně jediným borcem v UFC který se Johnsonovi může rovnat rychlostí. Ještě v květnu proběhnou klíčové zápasy TOP 10 borců Dodson vs. Makovsky a Formiga vs. Reis ze kterých pravděpodobně vzejde příští vyzyvatel. Co-main event v podobě Quintona Rampage Jacksona (36-11 MMA, 8-5 UFC) vs. Fabio Maldonado (22-8 MMA, 5-5 UFC) byl vlastně dramatičtější okolnostmi kolem zápasu než tím, co se pak dělo přímo v kleci. Rampage Jackson se nedávno vrátil z Bellatoru do UFC - a Bellator se s ním teď soudí, že jde o porušení smlouvy. Zda to porušení smlouvy bylo nebo ne budou soudy teprve rozhodovat, Bellator ale požádal o předběžné opatření, které mělo Jacksonovi zakázat zápasit na UFC 168, dokud se nerozhodne, jak to vlastně s jeho smlouvou je. 7. dubna soud přitom skutečně vydal předběžné opatření a Jacksonovi teto zápas zakázal. 10. dubna UFC našlo náhradu: bývalou hokejovou mlátičku Steve Bosseho (10-1 MMA) z Tristaru, jenž před dvěma roky ohlásil konec kariéry, ale byl ochoten se proti Maldonadovi vrátit. 21. dubna, jen čtyři dny před turnajem si to ale soud rozmyslel, své předchozí rozhodnutí odvolal a Jackson se na startovku vrátil. Už ale nebyl čas shazovat váhu a tak byl zápas s Maldonadem dohodnut na 215 liber. Bosse byl ale za svou ochotu zaskočit odměněn a obdržel své "show" money. Navíc mu UFC dá jinou příležitost - má dohodnutý zápas koncem června v Brazílii. Jackson tedy Bellatoru vzkázal, že se nemá srát do UFC a šlo se bojovat :) (nutno poznamenat, že Bellator naopak z UFC draftoval Phila Davise, takže na tom také úplně neprodělali :) Zápas jako takový nebyl nikterak výjimečný. Rampage sice v UFC návratu vypadal v nebývalé formě, dobře pracoval hlavou a dokonce kopal (k podivu velké části fanoušků) a byl hodně aktivní, zklamal ale naopak boxer Maldonado, který byl atypicky pasivní a nechal Jacksona tento zápas pohodlně ukočírovat. Maldonado se později svým fanouškům omlouval, že se zkrátka nedokázal rozjet a předvést pořádně co umí, něco tomu i podle jeho vlastních slov prostě chybělo. Rampage je po této výhře světovou osmičkou - a rád by prý remače se všemi borci, kteří ho v minulosti porazili. Na to reagoval Rashad Evans, jeden z jeho přemožitelů (společně s Baderem, Teixeirou a Jonesem) - pochválil Jacksona, že v kleci vypadal velmi dobře, ale zároveň jasně naznačil, že kdyby se Rampage dostal do klece s ním, skončí jako „highlight reel“ - tedy vzorové KOčko, dávané do videomedailonku daného fightera :) Zápas měl jeden vtipný moment: rozhodčí při nástupu dělali Maldonadovi pedikůru . V třetím zápase večera si to stálice střední váhy Michael Bisping (26-7 MMA, 16-7 UFC) rozdal s C.B. Dollawayem (15-7 MMA, 9-7 UFC). Dollaway sice prohrál na body s fyzicky lépe připraveným Bispingem, ale v předzápasových předpovědích se rozhodně lépe trefil Dollaway. Ten prohlašoval, že ho s Bispingem čekají tři kola náročného boje a rozhodně nebyl daleko od pravdy. To Bisping prohlašoval, že Dollaway si s ním jde zabojovat jen pro peníze a že během UFC kariéry zatím neudělal v UFC žádný pořádný dojem. Na Bispinga ho ale zřejmě udělal, neboť ho v prvním kole poslal levým hákem k zemi a Bisping musel zápas díky lepší fyzičce postupně otáčet. Bispingovou slabinou poslední doby ale bezesporu zůstává právě jeho dříve zraněné pravé oko - a s údery levačkami má nyní docela velké problémy. Na oko je navíc dost citlivý, takže si oba borci ve třetím kole během zápasu lecos vyjasňovali právě ohledně šťouchanců do oka. Bisping je ve střední váze stále jednou z největších stálic historie a výhra nad Dollawayem ho vrací do světové desítky, kde Bisping s přestávkami působí již řadu let - platí nicméně, že od roku 2011, tj. devět zápasů v řadě nikdy nevyhrál ani neprohrál dvakrát za sebou. John Makdessi (12-3 MMA, 5-3 UFC) měl na tomto turnaji původně čelit Abelu Trujillovi. Ten si ale zlomil ruku a příležitost na PPV startovce tak dostal divizní nováček Shane Campbell (11-3 MMA, 0-1 UFC). Ten se sice zpočátku hodně snažil tlačit a dost toho nakopal, Makdessi si ale se svou tradičně dobrou obranou prostě počkal a sestřelil nováčka v závěru prvního kola. Campbell tak prohrál poprvé v kariéře, Makdessi si naopak své dřívější prohry pochvaloval s tím, že z něj udělaly silnějšího jedince. Zápas byl vypsán do smluvní váhy 160 liber, ačkoli měl Campbell na přípravu 24 dní. V kleci na tom Makdessi není špatně (4-1 v posledních pěti zápasech), mimo klec to ale bude napínavější: nedávno ho totiž zažaloval Gegard Mousasi. Makdessi je totiž šéfem oděvní značky Fear the Fighter a ta údajně již delší dobu Mousasimu dluží 25 000 dolarů ze sponzorských peněz. A Mousasi prý není jediný bojovník, kterému Fear the Fighter dluží peníze tak uvidíme, kam to povede dál.  Makdessi se hájí tím, že je prý pouze papírovým prezidentem společnosti a o vše se stará jeho bratr. Čerstvá páteční zpráva: Makdessi byl povolán jako záskok na UFC 187 proti Donaldu Cerronemu za zraněného Nurmagomedova. Dost zvláštní volba, aby nynější šedesátka zaskakovala proti momentální divizní dvojce na sedmizápasové vítězné šnůře, zvlášť když o zápas projevili zájem třeba Jorge Masvidal nebo Josh Thomson, tedy daleko vhodnější borci. Parádní výkon předvedl mladičký Thomas Almeida (17-0 MMA, 1-0 UFC) a i po souboji s Yvesem Jabouinem (20-10 MMA, 5-4 UFC) zůstává neporažen. Jabouin sice před zápasem tvrdil, že Almeidova neporažená bilance v UFC nic neznamená, ale blíž pravdě byl Almeida který prohlašoval, že souboj s Jabouinem bude dobrá šou pro diváky - Jabouin se podobně jako Campbell snažil hodně tlačit, ale Almeida si počkal, přebral iniciativu a rozstřílel  Jabouina v závěru prvního kola (zvlášť ne úplně obvyklými háky přes kryt). Almeida má tedy bilanci 18-0 (nasbíranou od listopadu 2011) a sedmnáct zápasů z osmnácti dokázal ukončit před limitem. Patnáct z toho dokonce v prvním kole, takže jde nepochybně o hodně zajímavý prospekt, jehož tato výhra posunula do světové pětadvacítky. V rámci UFC má Almeida společně s Aldem druhou nejdelší vítěznou sérii (18 zápasů), víc fightů bez porážky má momentálně pouze Nurmagomedov (22). Jabouin byl prozměnu zastaven ve všech čtyřech UFC prohrách - a soupeře sám ukončil naposledy v listopadu 2008. Almeida za svůj výkon získal bonus 50 000 dolarů za výkon večera. Domácí bijec Patrick Cote (21-9 MMA, 7-9 UFC) zdolal na body veterána Joe Riggse (40-16 MMA, 4-6 UFC). Cotemu se v nové váze poměrně daří, má zde nyní bilanci 3-1 a všechny zápasy vyhrál na body. Konečně také zlomil svou nelichotivou bilanci podle které v posledních devíti UFC zápasech vždy trefil menší počet úderů než soupeř. Riggs si naopak významně navýšil zápasový čas (doposud měly jeho zápasy ve velteru v průměru jen 5 minut a dvě vteřiny) a poněkud atypicky prohrál na body - obvykle totiž prohrává před časovým limitem (13 z 16 porážek), tohle byla jeho první bodová prohra po více než pěti letech a 12 zápasech. Alexis Davis (17-6 MMA, 4-1 UFC) se již potřetí v kariéře střetla s bývalou šampionkou Strikeforce Sarah Kaufman (17-3 MMA, 1-1 UFC). Dvě předchozí střetnutí prohrála (TKO a na body většinovým rozhodnutím), tentokrát se ale zadařilo. Kaufman byla sice kolo a půl lepší bojovnicí a byla napřed o 31 podstatných zásahů, pak ale udělala chybu které Davis dokázala krásně využít - a ukončila Kaufman pákou, tradiční slabinou Sarah. Rozhodčí byl na špatné straně a neviděl odklepání, takže to Alexis držela trochu déle než bylo nutné za což rozhodčí sklidil kritiku Dany Whitea, ale Sarah se nic nestalo a ani Alexis z toho nehodlá nic vyvozovat - prý se něco takového stává každou chvíli. Alexis si jinak pochvaluje, že se po předchozí porážce od Rondy Rousey potřebuje držet trošku „pod radarem“ a v poklidu se zlepšovat, výhra nad divizní sedmičkou Kaufman jí ale nyní posouvá na druhé místo světových žebříčků a tak se asi úplně při zemi držet nebude. O zápas večera se postarli vítěz TUF Nations Chad Laprise (10-0 MMA, 3-0 UFC) a Bryan Barberena (10-3 MMA, 1-1 UFC). Laprise se o výhru a bonus zasloužil především aktivní postojařinou a čistšími zásahy. Dohromady padlo 178 podstatných úderů v nichž byl Barberena dokonce maličko napřed (94-84), ale Lapriseho postojařina byla přesto tou zjevně lepší. Laprise zůstává neporažen, ale ačkoli sám zmínil, že ho znepokojuje jeho neschopnost ukončit v UFC zápas před limitem (prvních pět výher v kariéře měl stopkou, teď má pět výher na body), stejně s tím nic nenadělal a odolný Barberena vydržel až do konce. Přišel nicméně o nejlepší vítěznou sérii své kariéry - měl vyhraných sedm zápasů v řadě a na body prohrál poprvé po více než pěti letech. K zápasu nastoupil také finalista TUF Nations Olivier Aubin-Mercier (6-1 MMA, 2-1 UFC). Ten ve třetím kole odklepal svého soupeře Davida Michauda (8-2 MMA, 1-2 UFC) a potvrdil tak svou pověst nebezpečného grapplera: Všech šest výher v kariéře má totiž OAM submisí, naopak Michaud odklepal v kariéře vůbec poprvé. Zápas se jinak nesl v přátelském duchu, OAM dokonce po vážení Michauda podaroval koláčky a borci se spolu fotili také po zápase. OAM navíc v žertu zmínil, že nápad s koláčky se osvědčil a příště soupeři přinese rovnou koláčky ganjové, aby si tak pojistil výhru díky dopingové diskvalifikaci soupeře :) Nordine Taleb (11-2 MMA, 3-0 UFC) zatím zůstává v UFC neporažen poté co porazil nejstaršího muže startovky, devětatřicetiletého Chrise Clementse (12-5 MMA, 2-1 UFC). Clements je celkově druhý nejstarší borec ve velteru (starší je jen čtyřicetiletý Mike Pyle), proti Talebovi ovšem jen zaskakoval - původním soupeřem měl být Cláudio Silva. Nordine Taleb tak i třetí výhru v UFC získal na body, pro Clementse to naopak byla první bodová porážka v kariéře. Taleb přestřílel Clementse 36-17 (tedy nepříliš aktivní zápas) a po třech zápasech v UFC má nad svými soupeři úderovou převahu 150-64. V hodně vyrovnaném ženském zápase nakonec zvítězila Valerie Letourneau (7-3 MMA, 2-0 UFC) když porazila Jessicu Rakoczy (1-5 MMA, 0-2 UFC) poté co jí pěkně načala oko. Zajímavostí zde je, že obě bojovnice absolvoval svůj UFC debut o dvě váhy výš v bantamu (135 lb) a obě teď shazovaly poprvé do slámové váhy (115 lb) - ovšem s velmi rozdílným výsledkem.  Zatímco Letourneau vyhrála oba své zápasy a stala se tak vůbec první ženou v UFC s výhrami ve dvou různých divizích, bývalá boxerská šampionka Rakoczy má naopak s profibilancí 1-5 vůbec nejhorší poměr výher/proher ze všech aktivních UFC bojovníků. Za zmínku pak také stojí skutečnost, že Rakoczy je už 38 let a je tak vůbec nejstarší zápasnicí v UFC a její TOP potenciál je tedy již pravděpodobně vyčerpán. Tato výhra Letourneau posouvá do světové dvacítky, Rakoczy není hodnocena. V zahajovacím zápase večera porazila Randa Markos (5-2 MMA, 2-0 UFC) týmovou kolegyni Aisling Daly (15-6 MMA, 1-1 UFC). Markos si pohlídala rychlý nástup Daly (ta má 13 z 15 výher stopkou, více než polovinu pak v prvním kole) a díky svému zápasení pak Daly ukontrolovalal. Daly se sice před zápasem považovala za vyzyvatelku na titul a výhrou to chtěla potvrdit, to jí ale tak docela nevyšlo - pravdou ale je, že vyzyvatelkou zřejmě ani nebyla, protože byla pouze světovou čtrnáctkou (teď je pětadvacítkou). Markos se naopak posouvá na světovou dvanáctku a do budoucna to s ní vypadá hodně slibně, protože jí lze určitě považovat za jedno z největších překvapení TUF 20. Zajímavé statistiky: Turnaj byl poměrně dlouhý: 12 zápasů trvalo dohromady 2:38:52 Nekonala se zde prakticky žádná překvapení. 11 favoritů zvítězilo, jen jeden prohrál Domácím se dařilo. Kanaďané odešli ze soubojů se zahraničními soupeři s bilancí 4-1 a celkově tak na domácí půdě vedou 64-44. UFC 186 bylo vůbec prvním UFC turnajem historie se dvěma předem dohodnutými zápasy ve smluvních vahách kvůli záskokům relativně na poslední chvíli. Šlo o zápasy Jackson - Maldonado a Makdessi - Campbell. Demetrious Johnson má nyní 8 UFC výher v řadě a dorovnal tak Chrise Weidmana na druhé příčce. Delší vítěznou sérii má jen Jon Jones (12). Osm výher je také divizní rekord pro muší váhu. Johnson také pošesté v řadě obhájil a předběhl tak Rondu Rousey. Víc obhajob mají jen Aldo (7) a Jones (8). Podesáté v řadě bojoval Johnson v hlavním nebo co-main eventu večera. Johnson zabodoval proti Horiguchimu 14 porazy z 22 pokusů. Jde o vůbec třetí nejvyšší počet v jednom zápase, rekord drží Nurmagomedov (21). Johnson se ovšem jako jediný v UFC dostal už třikrát přes deset porazů na zápas (GSP to jediný zvládl dvakrát). Celkem má Johnson 56 porazů a dotáhl to na dělenou třetí příčku s Frankie Edgarem. Vede Gleison Tibau (82). 32 z 56 porazů má Johnson v muší váze - a zde je rekordmanem. Johnson má na kontě 669 podstatných úderů - divizní rekord. V tomto zápase vedl Johnson 66-31 a pro Horiguchiho to bylo v UFC vůbec poprvé, co ho soupeř přestřílel (a také poprvé, co musel odklepat). Na celkové zásahy to bylo 149-61. Johnson ukončil soupeře ve čtyřech z posledních pěti zápasů. Má také pět pozápasových bonusů - divizní rekord. Co se rekordů týče, Johnson drží také sdílený rekord s Benavidezem, Linekerem a Moragou (4 zápasy se stopkou) a Moragou (3 submise). Horiguchi přišel o nejlepší vítěznou sérii své kariéry: devět zápasů na kterých pracoval od ledna 2012. Horiguchi se stal šestým Japoncem jenž neuspěl v titulovém zápase. Japonci mají v titulových zápasech v UFC bilanci 0-6-1. Quinton Jackson nasázel Maldonadovi 99 podstatných zásahů (Maldonado 67) a překonal tak svůj předchozí (74) osobák v UFC. Nutno poznamenat, že osobák měl z pětikolového zápasu s Hendersonem, tohle stihl za tři kola. Na celkové zásahy to bylo 114-94 pro Jacksona. Jackson přerušil sérii tří UFC porážek a vyhrál v UFC poprvé od května 2011. V Bellatoru byl ale bezchybný s bilancí 3-0. Má tak nyní čtyři výhry v řadě a to se mu naposledy povedlo někdy v roce 2007. Jackson má pět z osmi UFC výher na body, Maldonado na body tři z pěti porážek. Maldonado přišel o druhou nejdelší vítěznou sérii divize (měl jí společně s Baderem). Bisping absolvoval v kleci svůj 23. zápas. Dorovnal tak neaktivního Liddella a B.J. Penna na sedmé historické příčce v počtu startů v UFC. V kleci má nyní odbojováno 4:30:04 a je tak mezi aktivními borci pátý. Nejvíc má Frankie Edgar: 5:10:21. Ve střední váze má Bisping odbojováno už 18 zápasů. Dorovnal Okamiho a víc jich v historii divize zvládl jen Chris Leben. Bisping má v UFC celkem 16 výher. Tím je historicky čtvrtý, společně s Liddellem, Couturem a Tibauem. Bisping je ovšem jediný vítěz TUF, který podobného počtu vítězství v TUF dosáhl (a také jediný vítěz TUF s 23. zápasy v UFC). Společně s Tibauem ale drží nelichotivý rekord největších stálic: 16 výher a žádný titulový zápas. 12 z těchto výher přišlo ve střední váze, víc jich mají jen Anderson Silva (14) a Yushin Okami (13). Bisping si připsal 75 podstatných úderů, Dollaway 47. V druhém a třetím kole to bylo 52-27. Podstatných zásahů má Bisping už 1170 a je tak vůbec druhý v UFC za GSP (1254). Celkových úderů má Bisping 1499, přeskočil Nate Diaze a je v UFC třetí (za Nickem Diazem a Frankie Edgarem). Bisping je ovšem jediný borec střední váhy který dokázal zabodovat více než 100 podstatnými údery ve dvou různých zápasech. Alexis Davis má v UFC už čtyři výhry. Víc jich v 135lb váze má jen Ronda Rousey (5). Sarah Kaufman utrpěla všechny tři porážky v kariéře pákou. Páku na ruku jí nasadila Ronda Rousey, Marloes Coenen a nyní také Alexis Davis.