Největší zápasy historie IX. Vitalij Kličko vs Lennox Lewis

Je pátek 20. června 2003 a ve Staples Centru právě probíhá oficiální vážení. Tato nezbytná ceremonie se většinou těší velkému zájmu médií a fanoušků obou boxerů. Nejinak je tomu i před zápasem Lennoxe Lewise a Vitalije Klička. Na váhu si právě stoupá „The Lion“ – Lennox Lewis. Jeho trenér Emanuel Steward má lehce orosené čelo a ručičku váhy očima doslova tlačí dolů. Jeho rozpačitý výraz jakoby říkal: to přeci není možné! Ale ano! Je to tak. Lennox Lewis před zítřejším zápasem váží zkrátka 116,3 kg. O 6 cm vyšší Vitalij je skoro o 4 kilogramy lehčí! To není pro Lewisův tým vůbec dobrá zpráva. Tato skutečnost mohla u Emanuela Stewarda vyvolat řadu černých myšlenek, ale také to mohla být pouze dobře provedená herecká etuda ze strany zkušeného taktika. Kličkův trenér Fritz Sdunek se naopak začal spokojeně usmívat. Několikrát nevěřícně pokývl hlavou. Pak se již neudržel a zcela otevřeně prohlásil: „Jsem velmi překvapen váhou Lewise. Možná že poslední dva dny nepil jenom vodu aby nás tady přesvědčil, že je z formy. Spíš si ale myslím, že je opravdu příliš těžký“. Upřímně řečeno, nebylo by se čemu divit. Lewis možná Klička trochu podcenil a dlouhá, skoro třináctiměsíční pauza od posledního zápasu s Tysonem se musela také někde projevit. Byla Lennoxova příprava na tento boj dostatečná? Vydrží těžké údery od svého soupeře, když se již v minulosti prokázalo (McCall a Rahman), že dokáže podlehnout soupeři po jednom opravdu vydařeném úderu? A kdo jiný rozdává KO údery doslova na potkání než „Dr. Steelhammer“? Vitalij Kličko sice patří mezi boxery jejichž pohyb po ringu lze směle srovnávat s pohybem soch na Velikonočním ostrově, ale přeci jenom ty čtyři Lewisovy kilogramy navíc …? Toto všechno ale patří ke krásným tajemstvím a překvapením bojů v těžké váze. Právě toto je dělá tolik přitažlivými. Jeden jediný úder může zhatit připravenou taktiku, jen jeden podařený hák může dovést k vítězství boxera, který je od prvního kola zralý na ručník. Nadváha může sice Lewisovi zpomalit nohy, ale potřebuje je mít natolik rychlé v tomto boji? Nebude výhodnější mít lepší stabilitu a z ní vycházející tvrdost a přesnost úderů. Toto všechno byly otázky, kterými se až do zahájení zápasu zabývali všichni Lewisovi i Kličkovi fanoušci, stejně tak jako široká obec odborné veřejnosti. Jakmile však zazní úvodní gong, začnou se všechny smysly soustředit na ring a oba bojovníky a nikoho už pranic nezajímá kdo kolik vážil či co kdo před zápasem prohlásil, pak již je to „kdo z koho“.

Jako před každým velkým zápasem se i před duelem Lewise a Klička konala tisková konference. Není bez zajímavosti připomenout si některá prohlášení přímých účastníků tohoto boje:

„Boj nebude příliš dlouhý, nedostávám zaplaceno za přesčasy. Kličko má už teď problém. Konečně pozná, co to obnáší utkat se s opravdovým mistrem světa“, řekl před zápasem Lennox Lewis.

„Vitalij Kličko je nejvyšší a největší boxer s kterým se Lennox utká v profesionálním ringu. Přesto si myslím, že Klička vyřídí do pátého kola“. Toto prohlásil Lennoxův trenér Manny Steward.

„Byl to můj životní sen, utkat se s Lennoxem Lewisem. Jsem velmi vzrušený když pomyslím, že mohu bojovat o mistrovské pásy v těžké váze za účasti stanice HBO. Bude to velký boj“, sdělil Kličko.

„Lennox Lewis vzal na sebe povinnost bojovat s Vitalijem Kličkem o mistrovský pás po velmi krátké přípravě, za to mu je potřeba zatleskat“, řekl promotér Gary Shaw. Pak ještě dodal: „Kličko je legitimní uchazeč číslo 1 a je vyšší než Lennox Lewis. Ten si tak zaslouží náš obdiv za to, že je ochoten bojovat s tak nebezpečným soupeřem. Ale Lennox se rozhodl vrátit a dokázat tak všem, že je jedním z největších přeborníků těžké váhy všech dob“.

15 939 fanoušků vidělo ve Staples Centru v Los Angeles toho sobotního červnového večera roku 2003 krvavý zápas o titul absolutního mistra světa těžké váhy. Proti sobě se postavili v té době asi opravdu nejlepší boxeři na světě. Představitel východoevropské boxerské školy Vitalij Kličko a zástupce britsko-amerického stylu černých boxerů, v té době již sedmatřicetiletý Lennox Lewis. Souboj „Lva“ a „Železné pěsti“ doznal před svým zahájením nebývalé publicity. Bylo nad slunce jasné, že je to Lewisův poslední zápas v profesionálním ringu. V jeho zápasové bilanci se nenašel jediný boxer, kterého by neporazil. Kličko se se svou neuvěřitelnou bilancí (32-1-0 při 31 výhrách KO) a svými proporcemi zdál být pro řadu fanoušků i odborníků mírným favoritem. Dávno byl zapomenut nejneúspěšnější Kličkův rok 2000, kdy prohrál s Byrdem (odstoupil v průběhu boje kvůli zranění ramene, byť u všech rozhodčích jasně vedl na body) a poprvé nevyhrál KO (s Timo Hoffmanem, který ho v prvním kole málem poslal k zemi). Od tohoto roku vše vyhrál (Norris, Puritty, Bean a Larry Donald). Kličko mohl považovat za malý zázrak, že se jeho manažerovi podařilo dojednat zápas právě s Lewisem. Ten do boje nabídl pásy WBC a IBO poté, co sešlo s plánovaného duelu s Kirkem Johnsonem, kvůli jeho zranění. Kličko v té době žádný velký pás v držení neměl. Co vedlo Lennoxe Lewise k tomu aby se utkal sice s vynikajícím, velmi populárním a velmi nebezpečným, ale doposud nijak zvlášť tituly ověnčeným boxerem? Měl to být symbolický důkaz boxerskému světu o tom, že těžké váze již po desítky let vládnou černí anglo-američtí bojovníci? Chtěl si snad Lennox dokázat, že ještě stačí na nastupující generaci velkých bílých boxerů z východu? Nebo v tom byly „jen“ peníze? A´t už ale byly Lennoxovy důvody jakékoliv, pozornost celého boxerského světa se 21. června roku 2003 zcela po právu soustředila do Staples Centra v Los Angeles. Jen pro zajímavost lze uvést to, že v jednom z předzápasů se toho večera představil i Samuel Peter. Na zápas se přišli podívat filmové a hudební superstar: Sylvester Stallone, Billy Zane, John Cusack, Tom Hanks, Lionel Ritchie a celá plejáda dalších.

[…]