Kubíček: Chci nyní předávat zkušenosti mladým klukům

TÁBOR - Devětadvacetiletý David Kubíček, jehož armádní rozkaz „odvelel“ z rodného Prostějova do jihočeského Tábora, se rozhodl s kamarádem Ctiradem Landou zaplnit bílé místo na boxerské a thaiboxerské mapě naší země a založili spolu klub KBC Tábor.

Davide, jaké jsou vaše boxerské začátky? S boxem jsem začal v sedmnácti u Radka Křížka a Zdeňka Micky v DTJ Prostějov. Měl jsem možnost tam trénovat s výbornými kluky z Olomouce a Brna. Mezi nimi třeba i s Pavolem Polakovičem, Jirkou Svačinou nebo Honzou Balogem.

A co vaše bilance a úspěchy? Mám za sebou 101 zápasů, brzo - asi pro roce a půl - jsem začal boxovat extraligu. Za reprezentaci jsem odboxoval patnáct zápasů, jsem trojnásobný vicemistr republiky v lehkém veltru, byl jsem druhý na Grand Prix v Ostravě. Na mezinárodní úrovni jsem vyhrál turnaj na Sardinii, kde jsem porazil i mistra Itálie, startoval jsem i v Debrecenu. Celkově se mi venku hodně dařilo, když jsem vyjel za hranice, tak jsem vyhrával.

Kdo byl pro vás nejtěžším soupeřem? Jednoznačně Štěpán Horváth. To byl kluk, na kterého jsem mohl trénovat, jak jsem chtěl, porážet frajery, co porazili jeho, ale i kdybych s ním boxoval ještě dvacetkrát, tak ho neporazím. On byl v ringu taková kočka.

Co vám přibrzdilo a následně už víceméně i ukončilo kariéru? V roce 2008 jsem měl těžkou autonehodu, při které jsem si mimo jiné zlomil obratle i žebra, rok jsem se léčil. Doktoři mi tehdy řekli, že už nikdy nebudu sportovat, ale já se dokázal vrátit a hned v prvním zápase porazit reprezentanta Maďarska. Pak jsem ještě zkusil a úspěšně jeden zápas u profíků.

A co vaše vojenská kariéra? Ta už bohužel končí. Byl jsem v Prostějově u parašutistů, v Táboře jsem v brigádě rychlého nasazení jako starší střelec kulometčík. Jenže po armádním cvičení „na přežití“ kvůli omrzlinám mám poškozené nervy v obličeji. Takže i s ohledem na tu autonehodu, tak bych se chtěl věnovat naplno trénování, dětem a mládeži, aby zde byly nějaké mladé naděje. Myslím, že jsme v Táboře už udělali se Ctiradem kus práce.

Jak jste se dostal ke „kopání“ (thaiboxu)? V Prostějově jsem založil s kamarádem z Moldávie klub, kde on vedl combat sambo. Do řerova jsem jezdil za trenérem Tomášem Tomigou a trénoval v místním kickboxerském klubu například s Romanem Kleiblem. Taky v Plzni jsem trénoval u kickboxerů. Nyní jsme si to se Ctiradem rozdělili tak, že já trénuji ruce a on thaibox.

A jaké jsou vaše počáteční úspěchy? Nedávno jste vyjeli se svěřenci na vaše první boxerské oblastní kolo do Prahy (pořádal SAC Praga v divadle Gong) jak si vedli? Ze šesti závodníků tři výhry, jedna remíza a jedna prohra. A jedno vykloubené rameno během zápasu...