Exkluzivní rozhovor: Karlos Vémola

“ MMA je náročný sport, ale je to sport jako každý jiný! “

Svět je plný paradoxů a světu MMA se nevyhýbá. Zrovna k době, kdy fanoušci začali, řešit, kdo z českých bojovníků dostane jako první šanci ukázat se v prestižní americké organizaci UFC, jako blesk z čistého nebe přišla zpráva, že Čech Karlos Vémola podepsal smlouvu na čtyři zápasy. Český fanoušek se začal zákonitě ptát, kde se vzal tento bojovník, protože u nás je takřka neznámý.

Karlos je původem z Olomouce a do MMA ringu vlétl jako velká voda v Anglii a vyhrál všech svých 8 zápasů v kleci, všechny před limitem a zanechal v anglické organizaci CFC jasnou stopu. V CFC nakonec získal jak titul mistra Evropy, tak později i titul mistra světa a nabídka z UFC na sebe nenechala čekat. Svůj první zápas na americké půdě Karlos bohužel prohrál (více o tomto zápase se dovíme v rozhovoru), ale ten druhý se Sethem Petruzellim se mu náramě povedl. Tento rozhovor vznikl právě před tímto zápasem, kdy Karlos ještě nevěděl, že bude vlastníkem pozápasového bonusu za KO výhru večera nad tímto soupeřem. Více už nám řekne o sobě určitě on sám.

Kdy jsi začal s bojovými sporty? Já jsem se k bojovým sportům dostal ještě když jsem bydlel v Čechách, když mi bylo 6 let, protože můj táta byl trenérem řeckořímského zápasu a on mě k tomu přivedl. Dělal jsem to asi do 16 let, během té doby jsem vyhrál 6krát titul mistra republiky. Zápasu jsem nechal pro kulturistiku.

Kulturistiku si dělal také závodně? Ano dělal, ale ne v Čechách, až potom v Anglii.

A co tě vlastně přivedlo do Anglie? Měl jsem tam známé a rodinu, tak jsem se tam jel podívat a náhodou jsem se dostal do posilovny, kde tenkrát trénovala celá anglická a defakto i světová špička a tak mě to nadchlo, že už jsem tam zůstal.

A jaká cesta tě vlastně zavedla až do MMA klece? Já i když jsem byl docela mladej kluk, tak jak jsem dělal kulturistiku tak jsem byl hodně velkej, měl jsem kolem 110 kg a tak jsem si celkem snadno sehnal práci vyhazovače v klubu. Vzhledem k tomu, že tam jsou MMA zápasy hodně populární a tyhle lidé do klubu choděj a čas od času se to samozřejmě popralo. Já jsem vyhodil tenkrát pár bojovníků a přišel za mnou jejich manažer, že jsem právě vyhodil jeho nejlepší bojovníky a jestli bych to taky nechtěl zkusit se prát za peníze. Slovo dalo slovo, já jsem se přišel za nima podívat na trénink a naskočil jsem do klece.

Takže teď už na dveřích nehlídáš a děláš jen sport? Ano teď už trénuji jako profesionál, ale i tak chodím stále ještě pátky a soboty hlídat do klubu, protože jak trénuji třikrát denně tak se prostě občas chci dostat mezi lidi a navíc ta práce mě baví. Dělal jsem tam hrozně dlouho, mám to tam rád a stejně jak trénuji, tak nemůžu pít a ten večer bych tam pravděpodobně strávil tak jako tak. Takhle je to ideální, celý týden trénuji, o víkendu jdu ven a ještě za to dostanu zaplaceno.

Sleduješ vůbec českou scénu, máš nějaké podvědomí o českých borcích? Moc ne, já byl dost dlouho odříznut od informací, jak jsem byl v Anglii, až teď když jsem se náhodou seznámil s Petrem Ottichem, který je velký jméno na zápasové scéně v Čechách a on mě přivedl mezi kluky u nás. Seznámil mě s Petrem Macháčkem a vůbec s klukama, který zde trénují. Ale do té doby než jsem potkal Petra Otticha tak jsem vůbec neměl představu, kdo tady zápasí, či nezápasí.

S klukama si v létě u nás několik dní trénoval, jaký na tebe udělali dojem? Udělali výborný dojem, technicky i silově jsou skvěle připravený, jediný problém je, že v Čechách chybí zápasení v kleci na té nejvyšší úrovni, aby se tihle kluci měli kde pořádně ukázat. Protože pokud je nikdo neuvidí, tak budou mít zatím problém dostat se do zahraničí na nějaké velké zápasy.

Kolik máš teď zápasů? 9 zápasů, 8 výher.(aktuálně 10 zápasů, 9 výher - pozn.) Tvůj poslední zápas si bojoval na prestižni americké UFC, i když se ti až tolik nepovedl, mohl by jsi to trochu popsat? Zápasil jsem s Johnem Madsenem a uplně se to nepovedlo, teď zpětně myslím, že to možná byl na první zápas až moc dobrý soupeř. V Americe je neporažen, dělá to dlouhá léta, je to skvělý zápasník, v zápasení např. porazil i Brocka Lesnara. Zápas jsem prohrál na body, ale jak se říká, z každé prohry by si měl bojovník něco vzít a posunout se dál, tak uvidíme jak to dopadne v druhém zápase.

Jak na tebe vůbec zapůsobilo UFC? Je to uplně o něčem jiném, to se tady a ani v Anglii vůbec nevidí. Jak se starají o závodníky, jak je připravují, jak je vše připravené a veliké, hala byla pro 25 tis. lidí. Je tam vidět, jak je to nejrychleji se rozvíjející se sport na světě, zápasníci jsou tam celebrity a lidé to tam milují.

Takže tě tedy ještě uvidíme v UFC oktagonu? Ano uvidíte, mám smlouvu na 4 zápasy.

A kdy to bude nejdříve? Rád bych zápasil 13. listopadu na UFC v Německu, takže je to blízko a mojí znamí a rodina by mohla přiject, což by bylo skvělý. Ještě to není stoprocentní, jednáme o tom. Co je asi pravděpodobný je to, že se představím v nižší váze - do 93 kg. Ověřil jsem si to v tom mém posledním zápasu, kdy jsem cítil, že technicky bych Madsena dát mohl, ale byl o 18 kilo těžší a já si s ním silově nevěděl rady.

Kolik je tvoje normální zápasová váha? Normálně zápasím s váhou kolem 100 kg, takže teď zkusím shodit do 93 kg.

Už víš koho by ti přidělili do toho zápasu v Německu? Zatím nevím. Tak oni mi mohou dát jen někoho z podepsaných zápasníků a těch není zase tolik, je jich kolem 20ti, takže určitou představu o svých soupeřích samozřejmě mám. Já bych to přirovnal k lize mistrů ve fotbale, pokud se tam dostanete, tak už je jedno s kým hrajete, musíte se snažit vyhrát, soupeř bude vždycky kvalitní.

Budeš obhajovat své tituly v CFC? V tuhle chvíli ne, protože jsem UFC bojovník a oni nedovolují zápasit nikde jinde, než pro ně. Až mi vyprchá kontrakt s nima, tak bych ještě než se vrátím do Anglie či někam jinam, chtěl dát jeden zápas u nás v Čechách. Byl to vždycky můj sen zápasit doma, před domácím publikem. Chtěl bych zkusit, jaký jsou tady galavečery a bojovníci. Už jsme se na tom předběžně domlouvali s Petrem Ottichem. A pak uvidím, co by bylo, jestli se zkusím vrátit do UFC nebo zkusit dostat se Japonska nebo zpět do Anglie, to by asi záleželo na mých manažerech a na financích.

Jedním z tvých trademarků při vstupu do oktagonu se stalo to, že jdeš okamžite k soupeři a zblízka mu koukáš do očí. Jak tohle vzniklo, snažíš se soupeře psychologicky rozložit? To ani ne, poslední dobou už od toho upouštím. Když jsem s tím začínal tak jsem byl hodně mladej, agresivní, naštvanej a všechnu tu bolest, kterou musím projít při tréninku jsem viděl v soupeři a chtěl jsem, aby to, že jsem pěkně naštvanej věděl i ten můj soupeř. Někdy to fungovalo, dokázalo to toho protivníka zlomit, někdy to samozřejmě nefungovalo. Teď už jsem se uklidnil, beru to více jako sport a už je to u mě trochu o něčem jiném.

Jak se rodiče koukají na tvou novou kariéru? Asi by byli radši, kdybych se živil nějak jinak. Otec je rád, že se živím sportem, protože mě ke sportu vždycky vedl. Můžou se na to dívat jak chtějí, ale stejně by na tom nic nezměnili a tak mě oba maximálně podporují. Oba rodiče přiletěli do Anglie, když jsem zápasil o titul a pokud je to dostupné tak na zápasy jezdí a i proto bych byl rád, kdyby mi vyšel ten zápas v Německu.

Zmínil si, že trénuješ třífázově, mohl bys trochu přiblížit tvůj běžný tréninkový den? Ono se to hodně střídá, protože zápasy v kleci se odvíjejí od mnoha disciplín jako kickbox, zápas, brazilské jiu jitsu a do toho se ještě musí trénovat fyzička a síla. Ráno když vstanu a jsem nejčerstvější tak jdeme do posilovny tahat železo, mlatíme kladivem do pneumatik, cvičíme těžké dřepy, mrtvé tahy, benchpress atd. Odpoledne se většinou jede sparring, večer trénujeme fyzičku a techniku.

Koukám, že silové přípravě věnujete hodně pozornosti, sleduješ třeba své silové výkony? Upřímně mě už dávno mé silové výkony nezajímají a nijak je nesleduji. Samosebou od dob, kdy jsem se věnoval kulturistice mé silové výkony hodně klesly. V MMA na tom podle mě nezáleží, jestli závodník zvedá 100 kg nebo 200 kg pak v kleci většinou nehraje žádnou roli.

Sám si zmínil, že jsi přišel do klece se zkušenostmi ze zápasení, jak se vyrovnáváš s ostatními aspekty boje jako box a kickbox, určitě to cítíš jako svou slabinu? Ano je to tak, já zápasy v kleci dělám teprve dva roky a za tuhle dobu ze sebe samozřejmě žádného skvělého boxera neudělám a v podstatě teprve začínám. Ze zápasení mám dobrý základ, mám slušnou sílu, ale v boxu a kickboxu mám slabiny a mám toho ještě hodně co dohánět. Ale je mi teprve 24 let, mám před sebou, když vše půjde jak má tak deset let kariéry. Kariéru jsem začal hodně rychle a úspěšně, mám za sebou skvělý tým, trénuji v London Shootfighters a snad to všechno doženem a budu tam kde potřebuji.

Mohl bys blíže představit London Shootfighters? Své trenéry? Tak tam je celý trenérský tým, mým hlavním trenérem je Paul Ivens. London Shootfighters je podle mě nejlepší tým v Evropě, máme největší tělocvičnu v Anglii, zápasníci tam maj opravdu všechno na co si vzpomenou. Máme tam klec, olympijské žíněnky, několik boxerských ringů, spoustu železa a kondičních mašin. Je tam restaurace s kondiční výživou, kde si můžeme hned po tréninku dát jídlo, přesně podle potřeb naší diety. Je ta vlastní kadeřnictví pro zápasníky, sauny, výřivky, masérny, vlastní tetovací salón. Je tam prostě uplně všechno, co by zápasník mohl potřebovat, pod jednou střechou, nemusí se nikam jezdit.

Koukám, že o své budoucnosti máš celkem jasno? To ano, tak nemusím chodit do práce a živím se tím co mě baví. Já myslím, že je to super, když se můžete živit sportem, ať už trénujete cokoliv. Představil bys nějaké další bojovníky, kteří jsou s tebou v týmu? Když se budu bavit o těžkých vahách tak je tam James Thompson, Mostapha Al Turk, který zápasil např. s Crocopem, či Cheik Kongem v UFC. Dále je tam v současnosti nejúspěšnější anglický bojovník v UFC John Hathaway, který zápasí ve váze do 77 kg, v UFC má 12 zápasů, 12 výher. Pak ještě třeba Marius Zaromskis, který vyhrál DREAM. Máš nějaké jiné koníčky než trénování? Asi bych zmínil, že mám rád rychlý auta. Mám BMW M6 se kterou si hodně vyhraju, nový výfuky, nový kola (usmívá se), miluju BMW. Měl jsem M3 teď mám M6. Bavorák, to je asi můj největší koníček.

Máš nějaký vysněný zápas? Já myslím, že svůj vysněný zápas už jsem dostal, protože když jsem začal zápasit, tak všechno směřovalo k tomu, abych se dostal do UFC a to se mi povedlo. A mým dalším cílem je udržet s UFC co nejdéle, a když to nepůjde tak zápasit pro nějakou jinou top organizci, ať už v Americe nebo třeba v Japonsku.

Chtěl by si závěrem něco říci českým fanouškům? Jsem historicky prvním Čechem, který se dostal do UFC a tak doufám, že neudělám ostudu. MMA je nejrychleji se rozvíjejícím se sportem a tak doufám, že i v Čechách získá víc a více fanoušků, který ho budou podporovat. Přijde mi, že tady u nás se tohodle sportu lidi ještě bojej, je to náročnej sport, ale je to sport jako každý jiný!

Díky za rozhovor! Není zač. I přes budovanou imidž drsňáka zanechává Karlos za sebou dojem příjemného člověka, mluví jasně a zřetelně, je vidět, že si je vědom toho, že vylétl velmi rychle nahoru a pokud usne na vavřínech bude následovat o to větší pád. Má chuť se zlepšovat a v MMA něco dokázat. Za nás mu přejeme hodně štěstí a budeme i nadále jeho kariéru sledovat. ....................

Zápasová statistika:

03.07.2010 - PROHRA - Jon Madsen - UFC 116 - na body

06.02.2010 - VÝHRA - Peter Yendall - Ultimate Challenge MMA - KO

04.07.2010 - VÝHRA - Stav Economou - CFC 7 - vzdáním soupeře

25.04.2010 - VÝHRA - Ashley Pollard - CFC 6 - vzdáním soupeře

07.03.2009 - VÝHRA - Markus Hipp - CFC 5 - TKO

25.10.2008 - VÝHRA - Szilvester Silbont - CFC 4 - vzdáním soupeře

18.05.2008 - VÝHRA - Bill Georgitsis - CFC 3 - TKO

24.02.2008 - VÝHRA - Patric Carroll - CFC 2 - vzdáním soupeře

Úspěchy v MMA

Mistr světa CFC

Mistr Evropy CFC