'DC' a 'Bones' se konečně střetli v oktagonu

Poprali se na tiskovce, peskovali se skrze média. V hlavní události prvního galavečera UFC v roce 2015 konečně přišel čas, aby se ukázalo, kdo je lepším bojovníkem. Šampion Jon Jones s jednou jedinou porážkou, která přišla po diskvalifikaci, anebo neporažený Daniel Cormier, který před přestupem do kategorie polotěžkých vah likvidoval přední bojovníky nejtěžší relevantní váhové kategorie? V noci na dnešek se v Las Vegas konal očekávaný galavečer UFC 182.

To, co fanouškům nenabídl hlavní program, bylo k vidění alespoň v několika předzápasech. Řeč je samozřejmě o ukončovacích technikách. Ze šesti předzápasů skončily před limitem tři a ve všech případech se jednalo o knokaut. Bodovým rozhodčím ušetřili práci Shawn Jordan (16-6), Cody Garbrandt (5-0) a Paul Felder (9-0). Vítězství na body zaznamenali Marion Renau (4-1), Omari Akhmedov (13-2) a Evan Dunham (15-6).

Prvním soubojem hlavní části byl střet dvou třicátníků ve velterové váze Hectora Lombarda (35-4, 1 remíza, 1 bez výsledku) s Joshem Burkmanem (27-11). Navrátilec z WSOF sice měl v zápase pár momentů, kdy předvedl svou kvalitu, přehled a zkušenost. Byla to především kvalitní defenziva s protiútoky, ale na vítězství to nebylo, což Burkman uznal už před vynesením oficiálního výsledku, kdy sám gestem ukazoval na Lombarda jako na vítěze zápasu. Lombard zvítězil na body, ovšem zda byl se svým výkonem vzhledem k jeho titulovým ambicím spokojený, to zůstává otázkou.

O chvíli později dostala prostor nejnižší váhová kategorie mužů v UFC. V muší váze změřili síly dva držitelé černého pásu v karate Kyoji Horiguchi (15-1) a Louis Gaudinot (6-4, 1 bez výsledku). Japonský borec platil před akcí za jednoho z největších papírových favoritů celého galavečera. V samotném zápase sice nedošlo prakticky žádnému momentu, z nějž by mohlo následovat ukončení zápasu, ale o poznání rychlejší a přesnější Horiguchi zcela po zásluze zvítězil jednomyslným rozhodnutím.

Střední váhy Brad Tavares (13-3) a Nate Marquardt (33-14, 2 remízy) měli před vzájemným zápasem v plánu zaujmout vyšší pozici v žebříčku. Zkušenější Marquard sice vyhrál svůj poslední zápas, v němž se do kategorie do 84 kg vrátil, ovšem v několika předchozích zápasech to z hlediska výkonu a hlavně výsledku rozhodně nebylo ono. Tavares prohrál dva své poslední zápasy, tím pádem v jeho případě nemohla být o motivaci ani řeč. Po vyrovnaném úvodu byla postupem času stále více zjevná převaha Tavarese, který zejména nepřipustil to, aby jej Marquardt hodil na zem. Tavares nakonec hlavně díky tomu, že svého protivníka předčil v postoji zvítězil na body.

V doprovodné hlavní události došlo na zajímavý střet nadějného Mylese Juryho (15-1) s borcem se stále nenaplněnými ambicemi na titulový zápas Donaldem Cerronem (26-6, 1 bez výdledku). Zápas se tak trochu překvapivě hned na začátku přesunul na zem, když Jury využil příležitosti a podařil se mu takedown. Záhy se však ukázalo, že to nebyla nejlepší volba. Cerrone se skrze omoplatu dostal do výhodné pozice a Jury strávil zbytek úvodního kola v obraně. Hned na začátku druhého kola se ovšem Jury znovu pokusil o takedown, "Cowboy" se ale podruhé nachytat nenechal. V dalším průběhu si soustředěný Cerrone šel za svým a trestal soupeře v postoji, i když i Jury vystrčil růžky s několika přesnýmy kopy na tělo. V polovině třetího kola Jury přežil krizi po přesném highkicku Cerroneho, a tak opět rozhodly body. U všech tří bodových rozhodčích vyhrál všechna tři kola Cerrone.

Ještě před začátkem hlavní události došlo k poměrně překvapivé situaci. Při vysvětlování instrukcí rozhodčím Herbem Deanem byli tentokrát pro jistotu přítomni i členové ochranky, ale nebylo to potřeba, oba soupeři si po ukončení řeči rozhodčího plácli rukavicí. Věc, jakou by asi málokdo čekal. Další průběh už se očekávat dal, oba soupeři se do sebe pustili od samého začátku naplno. Jones poté zachytil Cormierovu nohu při kopu a hodil jej na zem, Cormier se však ihned vrátil do postoje a dalšímu pokusu o takedown už zabránil. Kolena a kopy šampiona ho však zasahovaly i nadále. Sám předvedl několik zajímavých kombinací, i když - jak se ostatně očekávalo - měl problém se přes Jonesovy dlouhé ruce dostat. Jak už to v podobných případech bývá, zápas brzy nabral na atraktivitě. Cormier nechtěl dát soupeři prostor, zkracoval vzdálenost, útočil údery, z nichž zejména zvedáky vypadaly nebezpečně. Jones kontoval lokty a kopy. Ve třetím kole došlo mimo jiné i na očekávané dloubnutí do oka ze strany Jonese, tedy věc, za níž je Jones velmi často kritizován. Ve čtvrtém kole byl Jones opakovaně schopný hodit Cormiera na zem, což se před ním v MMA nikomu nepodařilo, naopak Cormier byl s několika svými pokusy neúspěšný. Čtvrté kolo bylo prvním opravdu rozdílovým v zápase, zabodoval v něm obhájce titulu, který svého soupeře zatlačil. Jones v závěrečném kole navázal na úspěšnou práci z kola předchozího a snahu vysíleného Cormiera udusil v klinči. Cormier neustával ve své snaze o takedown, ale šampion nic takového nepřipustil. Až čtvrt minuty před koncem závěrečného dějství se Cormierovi povedl single leg, ale ten už nic neřešil. Šampion těžké váhy a tréninkový partner Cormiera Cain Velasquez v hledišti už zřejmě tušil, že se nezadařilo. A měl pravdu. Jon Jones zvítězil jednomyslným rozhodnutím a poosmé obhájil titul šampiona UFC v polotěžké váze.

O ocenění Zápas večera tentokrát nebylo pochyb. Muselo by se zřejmě zrodit velmi nepříjemné překvapení, či naopak představení minimálně s ambicemi na Zápas roku, aby prémii nezískali Jon Jones a Daniel Cormier. Nic takového se nestalo, a tak prémii zaslouženě pobrali protagonisté hlavní události. Bonusy za individuální výkon si vysloužili Shawn Jordan a Paul Felder.